INTP
INTP „Nejraději řeším problémy.“
Pokud by některý typ měla ztělesňovat postava roztržitého profesora, byl by to INTP. Jejich sebereflexe (I) jim umožňuje zkoumat všechny představitelné možnosti, které generuje iNtuice. Jejich objektivita (T) vyžaduje analýzu všech informací a jejich flexibilní, otevřený přístup (P) je nabádá brát v úvahu všechna nová data, která se namanou.
Tato kombinace preferencí pro INTP vyúsťuje v paradoxní snahu vytvořit z neustále přibývajícího množství informací logicky související celek. Ať jde o článek, kresbu, plán, schéma, teorii nebo myšlenku, INTP se snaží dát všechny kousíčky dohromady a vytvořit ucelený obraz, který se rozrůstá při neustálém objevování nových kousků. Z toho vyplývá, že všechny myšlenky, nápady a plány, jakkoli se zdají být konečné, jsou neustále otevřené změnám na poslední chvíli. To když se objeví „nové informace“ ať už z vnějšího nebo vnitřního zdroje. INTP to považují za velmi vzrušující, většina ostatních za velmi frustrující, zvlášť lidé preferující jednoznačnost a ukončenost (J).
Dosáhnout domnělé dokonalosti a vzápětí ji zpochybnit novým pohledem na věc, je pro INTP vyzývající a vzrušující zároveň. V důsledku toho jsou sami sobě největšími kritiky a pyšní se tím, že jako první zboří své vlastní teorie a sami sebe opraví, lepším slovem nebo vylepšenou myšlenkou. Touha po chytrosti, kompetenci, konceptuální dokonalosti a sebe-dokonalosti je hnací silou INTP. Pokud jsou však dovedeny do krajnosti, mohou se z těchto cílů stát vyčerpávající a sebe-trestající povinnosti.
Každý projekt, od spravení kapajícího kohoutku, přes psaní business plánu, po přípravu dovolené, představuje pro INTP mentální výzvu, kdy si promýšlí každou fázi úkolu, od začátku do konce. Do takového přemýšlení mohou zapojit počítač, rýsovací prkno, nebo encyklopedie a všechno co jim pomůže zaměřit se na určitý projekt a vytvořit plán, dost flexibilní, aby dovoloval zlepšení. Když takový plán existuje, ať na papíře nebo jen v hlavě INTP, věnuje hodně energie kritice a vylepšování této „pracovní verze“. Proces, který může trvat hodiny, dny i týdny, je pro INTP zábavnější, víc vzrušující i stimulující, než samotná realizace toho, co je potřeba udělat. Někdy, když si INTP projekt promyslí, už o něj může ztratit zájem, protože v jeho hlavě už je dokončený, přestože to může být jediné místo, kde existuje. Pokud INTP přemýšlí – a to dělají často – může být složité je vytrhnout z jejich naprostého soustředění.
Žena INTP to bude mít se svými preferencemi ve společnosti těžší, než muž. Zatímco do sebe obrácená přemýšlivost, přestože nepochopena, bude mužům tolerována, společnost bude u žen tuto vlastnost mnohem méně akceptovat. Představa roztržitého profesora je také více spjata s muži. Žena INTP je tak postavena před tři konkrétní problémy: zaprvé, ženy nebyly historicky považovány za tvořitelky něčeho jiného než domácího krbu. Jejich neustálá touha dát životu teoretický model a rámec, vlastní INTP, je staví mimo tradiční ženskou roli. Zadruhé, originalita až revolučnost myšlenek také nepatří k tradičním ženským rysům. Pokud se INTP zeptáte kolik je hodin, klidně vám může odpovědět filozofickou úvahou o smyslu času. Takové zvláštní jednání může být u muže považováno za výsledek jeho nadprůměrné inteligence, avšak žena za něj může být považována za pomatenou až bláznivou. A zatřetí, analyTické myšlení INTP přímo odporuje typickému scénáři osobní, jemné a pečující ženy. A navíc, když žena INTP projeví své city, často to udělá s takovou vervou a intensitou, že to vyleká ostatní i ji samotnou.
Ve vztazích očekávají INTP, muži i ženy, intelektuální výzvu. Slova a myšlenky sdílené s INTP budou považovány za výzvu k rozvinutí, upřesnění, argumentaci a znovu-promyšlení. Reagují s menší pohotovostí než jejich příbuzní ENTP, ale odpověď si promyslí a připraví tak, aby všechny zúčastněné přiměla přehodnotit jejich názor na diskutované téma. Tato důslednost a disciplína přináší jejich vztahům růst a nové směry. Ale společenská rovnováha je většinou až na druhém místě, za intelektuálními cíli. Proto, když jsou pohlceni svým přemýšlením a zpochybňováním myšlenek a nápadů, mohou se často ostatním typům jevit jako nepřístupní, v horším případě až hrubí.
Rodičovství vidí INTP jako příležitost pomáhat k růstu a rozvoji mladé mysli. Velmi trpělivý INTP rodič podporuje odlišnosti dětí a chce aby se radovali, vyjadřovali a žili prostřednictvím svých nezávislých myšlenek. Přestože jednoznačně preferují rozvoj „ducha“ nad rozvojem těla, jsou INTP rodiče obdivuhodně tolerantní a podporují dítě ve směru, který si samo zvolí. Pokud něco, dala by se jim vytknout přílišná benevolence při rozvoji dětí. INTP styl je takový, že dětem předkládají nové možnosti tím, že naznačí – neprosazují a zřídka naléhají – alternativy, co by dítě mohlo dělat a čím by se mohlo zabývat. Pokud je děti nepřijmou, typické reakce INTP je: „Snažil jsem se.“ Občas ale děti, přestože se tváří nezaujatě a odmlouvají, potřebují a vítají, když je rodiče přistrčí k novým věcem. S tím ale u INTP rodičů nemohou počítat, protože pro ty je „nátlak“ cizí slovo.
Životním stylem mnoha INTP je přístup „žít a nechat žít“. Prostudovat, poslechnout momentální inspiraci, zvládnout situaci a přejít k „novému“ problému. Občas je může záliba v řešení problémů přivést i k věcem, ke kterým běžně neinklinují. Tak například i přesto, že nemají zvláštní vztah k mechanice, může pro ně být třeba oprava nějakého zařízení výzvou, která je naprosto pohltí a věnují spoustu energie tomu, aby nakonec opanovali situaci. Hned jak ji ale zvládnou, ponoří se do něčeho jiného. Jsou to věční učedníci všech řemesel, ale mistři žádného.
INTP děti se projevují buď jako stydlivé nebo neustále diskutující, nic mezi tím. Ve škole mohou být považovány za nesoustředěné, protože se věnují mnoha věcem, které nesouvisí se školními povinnostmi. Navíc pokládají špatné otázky ve špatnou dobu. Což může spíš svědčit o nepřizpůsobivosti učitelů, než o roztržitosti studentů. Přesto je chování INTP považováno za roztržité a to zvlášť u žen. Z toho vyplývá, že musí být pracovitější než ostatní, aby přežili střední školu. Pokud to zvládnou, pravděpodobně se jim na vysoké škole bude dařit, protože tam bude větší prostor pro jejich zvídavost. Ať jde o jakýkoli obor, INTP se učí rádi.
Rodinné oslavy jsou pro INTP obyčejně zábavné, protože jsou příležitostí pro zkoumání co na těch událostech a lidech vlastně je. Přestože si občas nevzpomenou na narozeniny a slaví je opožděně, rodinné události jsou pro ně důležité a tak jde zapomnětlivost stranou. Kdyby nic jiného, přináší materiál pro přemýšlení o smyslu rodiny a jejím místě v životě. Jak INTP dospívá a stárne, i čas odpočinku a spánku se pro něj stává odrazovým můstkem pro objevování, protože otevírá dveře do snů, které přináší nové možnosti pochopení a růstu.
Práce, která nezapojuje intelekt a neumožňuje zdokonalování se je pro INTP otročením. Pokud jim práce neposkytuje výzvu, raději by si měli hledat jiné zaměstnání. Práce, která je jim lhostejná, se pro INTP po nějaké době stane stresující, budou náchylní k nehodám a celkově neproduktivní.
Stáří by INTP mělo dovolit věnovat čas teoretizování a snění s menší zodpovědností. Mohou se stát Extrovertnějšími a osobnějšími (F), což pro ně bude zároveň znepokojivé i velmi vzrušující. A jak jde čas, INTP se usadí a budou budovat teorie a myšlenky, které by mohli předávat mladším generacím.
Slavní, pravděpodobně INTP, jsou například Carl Gustav Jung (jehož revoluční a komplexní teorie osobnosti byly pochopeny jen málokým, avšak jeho záměrem bylo pouze pokládat otázky k objevování) a Albert Einstein (intelektuální Goliáš, který zasvětil svůj život objevování a tázání, ale dokázal si zapomenout kalhoty, když šel na oslavu)