INTJ
INTJ „Všechno se dá zlepšit“
INTJ žije ve svém nesmírně bohatém vnitřním světě plném nekonečných možností (IN), který ho v kombinaci s preferencí analyTického myšlení a Jednoznačné organizace světa žene do neustálého zlepšování čehokoli. Je to přesně ten typ „Já mám lepší nápad“. Všechno – slova, plány, nápady, dokonce i lidé - se dají zlepšovat. V očích INTJ může být zlepšeno i to nejlepší.
INTJ mají přirozené organizační schopnosti a s těmi se většinou dostanou na vrchol jakéhokoli systému, ve kterém se právě nachází. Vidí spíše celek (les), ale neopomíjejí ani jeho jednotlivé části (stromy, ale pro INTJ se les zdaleka neskládá jen ze stromů). S jejich schopností věci dotahovat do konce (J) jsou úspěšní ve svých četných aktivitách. Lidé k nim vzhlíží pro jejich dobře odvedenou práci, pro dodržení slova i pro jejich schopnost využít příležitosti.
Ze všech šestnácti typů jsou INTJ jedni z nejnezávislejších. Jejich hymnou by mohlo být „Po svém“ (My Way). Stejně jako všechny NT typy, je tato nezávislost halí do jakéhosi pláště arogance, kvůli kterému si jen pomalu budují hlubší vztahy. V práci i při zábavě mohou působit odtažitě a často vystupují konfrontačně. Pro INTJ je toho chování pouze výsledkem jejich snahy stimulovat a podněcovat svět. Jsou zaskočeni a někdy i zraněni, když jsou pak obviňováni z odtažitosti, nezájmu a nezúčastněnosti. Ironicky je to právě jejich zájem, který je motivuje k jejich „provokacím“. Překvapuje je, že se jejich chování dotklo ostatních, když oni chtěli jen postrčit svět k dalšímu zlepšení. Navíc INTJ, opět stejně jako všechny NT typy, potřebují diskusi a argumentaci k učení, které jim slouží k plnění jejich celoživotního úkolu, poznávání. Problém je v tom, že jejich „přátelskou diskusi“ vnímá okolí většinou jako nepřátelskou, až agresivní.
Statisticky je více INTJ mužů než žen. Není překvapivé, že nezávislost, zdánlivá arogance, odtažitost a argumentativní komunikační styl nejsou právě atributy „typicky“ ženské. Proto, aby INTJ žena mohla být sama sebou, musí většinou plavat proti proudu.
Jako rodiče jdou INTJ svým dětem příkladem v neustálém sebezdokonalování. Podporují nezávislost a soběstačnost dětí, čím dříve tím lépe. To, co mohou ostatní rodiče považovat za nezájem a nedostatek péče, je pro INTJ naopak výrazem jejich zájmu: naučit děti stát na vlastních nohou. Tato situace může být ilustrována na příkladu, kdy rodiče učí děti plavat. Většina rodičů půjde na mělčinu, kde předpokládá, že se bude jejich dítě neplavec lépe cítit. Rodič INTJ vezme dítě klidně do hloubky (což budou ostatní rodiče považovat za neopatrnost). INTJ totiž nebere v úvahu obavy nebo pohodlí. Pro něj je důležité, aby se dítě naučilo plavat. Pravděpodobně to byl INTJ, kdo může za toho čínské přísloví: „Dej člověku rybu a dnes se nají. Nauč ho rybařit a bude jíst po celý život.“
Stejný model uplatňuje INTJ ve všech svých vztazích: každý vztah, který je dnes dobrý, může být zítra ještě lepší a obě strany se musí snažit o neustále sebezdokonalování: učením, konfrontací. Jako partneři, společníci, milenci se musí stále zlepšovat. Pokud je jim v tom bráněno, stávají se kritickými a pocit stagnace je deprimuje.
Domov INTJ odráží jeho momentální snažení. Knihy teoretické i praktické. Zběžný návštěvník bude jeho dům považovat za upravený, ale jeho soukromá zákoutí odhalí napůl rozdělané projekty, sbírky vzpomínek a rozmanité výzvy: kytara, která čeká na to, až ji někdo ovládne, papíry k roztřídění, věci které je potřeba opravit. Sny a vize jsou pro INTJ odpočinkem. Bohužel ambiciózní plány se nemusí dočkat uskutečnění, pokud se INTJ chytí do pasti a je sveden intelektuální přitažlivostí svého plánu bez toho, aby ho zrealizoval. Toto dilema pak může vést k sebekritice, někdy až frustraci a depresi.
INTJ dítě dychtí po stejné nezávislosti jako dospělí. A pokud rodiče nejsou stejný typ, vede tato jeho potřeba k neustálým rozporům. Svůj pokoj, přestože ho kvůli rodičům udržuje relativně spořádaný, považuje za svou laboratoř a místo pro experimenty. Pokud mu do něho rodiče zasahují, může to považovat za invazi a ohrožení soukromí, což může vyvolat boj o moc. Ve škole, zvláště na druhém stupni mívají slabší prospěch. Při zkouškách si vedou dobře, ale nebaví je zapojovat se do každodenní práce. Stejně tak se budou rodinných událostí zúčastňovat jen pokud pro ně budou zajímavé a budou jim přinášet nějaké výzvy. Každopádně, rozhodnutí o své účasti či neúčasti musí udělat pouze oni sami, ne jejich rodiče. Nepochopení tohoto konceptu může vést k vážným napětím. Z toho pak vyplývá, že i banální rozhodnutí (kdy jít spát nebo zda jít k tetě na návštěvu) se mohou vyhrotit v otevřenou bitvu.
Pro INTJ je práce místem, kde se z nápadů tvoří realita a ta pak dává vzniknout dalším nápadům. INTJ nadřízení se pak snaží dohánět k maximálním výkonům sebe i své podřízené a INTJ podřízení na oplátku „štvou“ nejen sebe, ale i své nadřízené. Také potřebují mít volnou ruku k experimentování, a pokud jsou příliš kontrolováni a svazováni, stávají se frustrovanými a rozmrzelými. Většinou se velmi rychle naučí dokonale používat jazyk oboru nebo prostředí, ve kterém se nacházejí. Vždy mají po ruce správné slovo nebo frázi.
I místo, kde pracují, je dalším se systémů, které se dají organizovat a zdokonalovat. A proto jsou i všechny úkoly přijímány s tímto očekáváním. Pokud se jejich zlepšení neuskutečňují, mohou INTJ podlehnout sebekritice. Zaměstnání přitažlivá pro INTJ jim nabízí intelektuální výzvu (například vzdělávání, zvláště vyšší, nebo výzkum) a podporuje vynalézavost jak v obchodní sféře, tak ve vědě (programový analytik, architekt,…) Zaměstnání, kde se musí příliš dbát na detaily, nebo na osobní kontakt, je budou spíš unavovat a frustrovat.
Zralý věk, stejně jako u většiny typů, přinese určité obroušení hran jejich preferencí. Jejich iNtuitivní hledání abstraktna poleví a začnou oceňovat i konkrétní Smyslové zážitky. Navíc v sobě mohou najít svou emocionální a subjektivní stránku své pocitové (F) nepreference, což je zároveň vzrušující i znepokojivé. Ve stáří se může v INTJ projevit dokonce společenskost.
Slavným představitelem toho typu byl pravděpodobně Thomas Edison (který své nesčetné nápady nepřestal nikdy zdokonalovat).