ESTP
ESTP „Carpe Diem“
Klasickým ESTP sloganem je: “Když selže všechno, přečti si návod.“ Tento typ, velmi orientovaný na činnost, žije přítomným okamžikem víc, než kdokoli jiný. Pokud čtení návodu oddaluje ten okamžik, pak je to ztráta času.
ESTP jsou naprostí realisté a jsou nejméně tolerantní vůči irelevantním teoriím. Jsou zaměřeni na lidi a věci okolo (Extroverze), přijímání informací se řídí tím, co považují za skutečné jeho smysly (S), informace jsou pak posuzovány objektivně a analyticky (T) a přitom jsou ESTP spontánní, flexibilní a otevření novým alternativám (P). Kombinace těchto čtyř preferencí přináší rychlou, přesnou, objektivní a navenek projevenou reakci na jakoukoli situaci.
Tento typ se domnívá, že plánováním a přípravou může zmeškat to, co se děje právě teď. Takže například chodit do školy má smysl pouze tehdy, když to co se tam učí je relevantní a okamžitě použitelné. Ale ESTP by se stejně raději vrhli do „opravdového světa“ a potýkali se se skutečnými (ne učebnicovými) problémy za pomoci přirozených schopností, ne toho co se naučili z knih.
ESTP vždycky raději dělají něco než nic. A následky mohou počkat na jindy. Udělej něco teď, zaplať za to později. Tyhle jejich tendence jim často vykoledují negativní nálepku od ostatních: jsou například „zbrklí“ a „hyperaktivní“. Skutečně se mohou zdát nadměrně neposední.
Jako otevření, objektivní a flexibilní realisté, ESTP vyžadují návratnost každé investované energie. Pokud si myslí, že něco nestojí za to, aby tomu věnovali svůj čas, přejdou k něčemu dalšímu. Zřídka, pokud vůbec, se najde ESTP, který by dočetl knihu, která se mu nelíbí. Zatímco jiné typy mohou přetrpět celou knížku jen proto, aby ji dočetli, když už začali, nebo proto, že mají pocit, že to pro ně může být intelektuálně podnětné, ESTP to považují za hloupou ztrátu času. Stejně tak může být ztráta času uklízet pokoj jen proto, že „by se to mělo“. Lepší je počkat, až bude potřeba najít nějakou ztracenou věc. Pak bude k úklidu důvod a bude to dávat smysl.
ESTP jsou zábavní, často středem pozornosti, ale neudrží dlouho pozornost. Pro svou pohotovost a zvláštní smysl pro humor a vtipy, je zábava být jim nablízku. Často strhnou a zapojí i ostatní. Jejich schopnost začít a dokončit těžkou práci, jejich nebojácnost při zkoušení všeho (aspoň jednou) a jejich soutěživost dělají z ESTP dříče a lidi, se kterými můžete počítat, když se objeví zajímavý problém. Ale nepočítejte s tím, že budou pracovat podle jakýchkoli pravidel. To je věc jejich hrdosti a chytrosti. Pokud se práce stane rutinou, ESTP o ni ztratí zájem, bude se nudit a snažit se popojet dál a změnit prostředí.
Věčný problém ESTP spočívá v tom, že opomíjejí ustálené normy a procesy. To je pak přivádí do konfliktu s nadřízenými a s autoritami. Některé jiné typy jsou vyloženě zaměřené proti autoritám a baví je testovat jejich kompetence – ESTP ne. Tento typ zkrátka nevěnuje autoritám pozornost. Když se podívají na problém nebo úkol, vidí i způsob jak ho vyřešit a zvládnout a pustí se do toho, bez toho aby napřed zkoumali, jestli existuje nějaký ustálený způsob jak na to. Nakonec to, co ESTP považují za dobře odvedenou práci, mohou ostatní vidět úplně jinak a považovat ESTP za problémového. A přestože to myslel dobře, není z něj hrdina, ale ten, co něco zanedbal. Naštěstí pro ně se ESTP příliš neoddávají sebe-kárání a zkrátka jdou dál.
ESTP ženy zrovna nejdou s davem. Jako typ je zajímají sporty (zvlášť kontaktní), jsou značně soutěživé a praktické. Pokud žena projevuje tyto vlastnosti, může být považována za neženskou. Navíc aktivní model „sprav to, nebo to nech být“, není zrovna spojován se ženou v naší společnosti.
Ve vztazích, stejně jako jinde, potřebuje být ESTP středem pozornosti. I když bude vázán ve vážném vztahu, projev závazku se bude lišit podle měnící se situace.
Jako rodiče mají ESTP většinou velmi realistická očekávání vůči svým dětem i partnerům. Jejich děti nemusí vynikat, ani nemusí dosáhnout vyššího vzdělání, ale musí se svým životem udělat něco konstruktivního a praktického. Stručně řečeno, ESTP rodiče chtějí, aby jejich děti našly to, co je bude dělat šťastné.
I životní styl ESTP má v sobě jakousi neposednost. Pořád se děje plno věcí, další čekají na to, aby se děly a stále je málo času. To samo o sobě je pro ESTP vzrušující. Téměř cokoli může být důvodem k oslavě: sportovní výkon, konec léta, nová práce, dobrá známka, cokoli. ESTP může být velmi aktivní při přípravě i v průběhu takové oslavy. Někdy ale zůstane jen u nadšení, zvlášť když je ESTP neorganizovaný, věci začne, ale nedokončí. Jeho neuspořádanost pak může být frustrující pro jeho okolí. Jejich potřeba být středem dění i netrpělivost vůči teorii, ba dokonce i dlouhému vysvětlování, z nich občas dělá „netykavky“.
Jako děti jsou ESTP velmi často nepochopeni. To jsou ty děti, které nazýváme hyperaktivní, nebo pomalu chápající. Mezi ESTP dětmi, které jsou jako natažené na pérku a jejich rodiči jiných typů, kteří cítí potřebu „zklidňovat ty problémové děti“, často propukne válka. V podstatě jsou ESTP děti velmi kreativní, ale často je jejich vynalézavost otočena proti neustálým pokusům „postavit je do latě“ a přimět je, aby se přizpůsobily standardnímu chování. Chápavé vedení namísto přísného kontrolování má u nich mnohem větší odezvu. ESTP milují rodinné události, ale často dělají nečekané věci. Není pro ně – děti i dospělé – nic neobvyklého naplánovat nějakou akci a pak se v danou hodinu zapomenout objevit. Takové chování jim připadá naprosto přirozené, ale pro ostatní může být velmi frustrující.
Práce, která je flexibilní, rozmanitá a otevřená jejich vynalézavosti může být pro ESTP výzvou. Rutina a předvídatelnost jsou považovány za závaží a vedou ke stresu a nízké produktivitě. ESTP se učí v procesu: návody čtou pouze pokud je to absolutně nutné (a i pak pouze tu část, která je momentálně aktuální). Raději věří sami sobě a spoléhají se na zdravý rozum. Inklinují k drobnému podnikání a spousta ESTP má vlastní živnost, nebo vlastní malou firmu. Sporty, automobilové závody a oprava, nebo údržba specielních zařízení a strojů a cokoli co se den ode dne mění a je nepředvídatelné, je přitahuje.
Jak ESTP stárnou, stále potřebují nové hory, které je třeba zdolat. Přestože už nemusí být tak vysoké, pořád jsou potřeba. Hodí se i trocha času na zamyšlení, ale stále je podstatná výzva a testování přirozených talentů a vloh. Bez výzev a testů by byl důchodový věk pro ESTP jen břemenem.
Jedním z ESTP byl pravděpodobně generál George Patton (který hodně riskoval a vždy dělat opak toho, co se od něj očekávalo).