ESTJ

Zpět

ESTJ „To půjde“

ESTJ vnímají svět takový, jaký je (Smyslově) a tyhle informace si vykládají objektivně (analyTicky), mají potřebu svět kolem sebe organizovat, plánovat a dávat mu řád (Jednoznačnost). Jsou to životní organizátoři.

Pro ESTJ je organizování (ne vždy vedení) stejně přirozené a vlastní jako voda pro rybu. S nohama na zemi, organizovaní, přesní, akademicky úspěšní a vhodně vystupující. Ostatní vidí ESTJ jako zodpovědné, praktické a schopné dobře udělat práci – ať je to cokoli. Pro ESTJ je snadné získat pozici na vrcholu jakékoli organizace. Jejich vrozené administrativní schopnosti dělají z rodiny, práce, sousedství nebo jakékoli skupiny vhodné prostředí k zorganizování a uspořádání. Jejich potřeba kontroly je nutí říct ano, pokaždé když jim někdo nabídne zodpovědnou pozici.

Často s osobitým smyslem pro humor, ESTJ jsou vždy připraveni na nějakou oslavu vyrazit, nebo ji zorganizovat a mají v zásobě vtipy, komentáře a bezstarostně se dělí o názory téměř na všechno. Ať máte ESTJ rádi, nebo ne, pravděpodobně budete znát jejich názor téměř na každé téma. Ze všech šestnácti typů je právě tenhle „typicky“ konvenčně mužský. Každá z jeho čtyř částí (Extrovertní, Smyslová, analyTická, Jednoznačná) se kloní k té objektivnější straně možných preferencí.

Z toho důvodu mají ESTJ muži tendenci být hodně „macho“ a jejich humor bude často více sexistický a rasistický než humor ostatních typů. Upřímnost, asertivita, praktičnost, přísnost a rozhodnost z ESTJ dělají dobré ochránce a zabezpečovatele rodiny – role, které jsou více spojovány s mužskou částí populace.

ESTJ žena, i když může být sama spokojena se svou ženskou rolí, občas v ní mohou bojovat její dva vnitřní hlasy: jeden odpovídající jejímu typu, který říká „Buď tvrdá, asertivní, neoblomná a rozhodná“ a druhý, který odpovídá „typickému“ ženskému modelu „Buď citlivá, pasivnější, něžná a přizpůsobivá“. Tento vnitřní boj je nejdramatičtější právě u ESTJ žen. Když říkáme, že všechny analyTicky uvažující ženy plavou proti proudu, pak právě u tohoto typu je to nejevidentnější a nejvýraznější.

Ve vztazích, jako všude jinde, se ESTJ cítí nejlíp pokud je „u kormidla“. Rozhodní, s jasným názorem na svět, s ESTJ je snadné vyjít, pokud je budete poslouchat a dovolíte jim kontrolovat situaci. Většinou to nepřiznají, ale obecně se ESTJ a ISTJ, doma i v práci, raději obklopují lidmi, kteří jim budou přikyvovat.

ESTJ rodiče mají jasně definované role a od každého člena rodiny, dětí i partnera, se očekává, že se bude chovat podle této definice. Například „otec“ může být tím, kdo rodinu zabezpečuje finančně a má poslední slovo, „matka“ se stará o domácnost a plní povinnosti ženy v domácnosti a „děti“ poslouchají a respektují autoritu rodičů. (ESTJ mohou „otci“ a „matce“ dovolit být pro děti i „kamarády“, ale pouze v definovaných limitech. ) Pokud rodina splňuje očekávání ESTJ, všechno probíhá hladce pro všechny zúčastněné. Problémy nastávají, pokud se dítě nebo partner nechce nechat ESTJ kontrolovat (např. jiný ENTJ nebo ISTP) nebo silněji prosazuje vlastní názor (zvlášť NP typy).

Domov, rodina, výchova dětí, to jsou ústřední motivy a klíčové odpovědnosti v životě ESTJ. Když všechno ostatní zklame, rodičovské povinnosti a odpovědnost budou ESTJ držet nad vodou. Nejvíce dětských encyklopedií, knih o tom „jak nejlépe vychovávat své dítě“ , nebo „jak být svým dětem dobrým učitelem“ kupují právě ESTJ, pokud knihy správně apelují na jejich „rodičovskou odpovědnost“.

Životní styl ESTJ, jako většina ostatních věcí, je organizovaný a kontrolovaný. Rodina je další „věcí“, kterou je třeba zorganizovat. Tvrdá práce, přísný program ocenění závislé na výsledku, to jsou stavební kameny života ESTJ. Zábava, odpočinek a volný čas jsou plánovány a přidělovány (sobě i druhým)podle zásluh a podle toho, jak kdo dodržoval standardní postupy a regulace. Dobrá práce přináší dobrou odměnu a tvrdá práce je sama o sobě odpočinkem. Některé mužské aktivity – jako golf, pití piva nebo poker – jsou plánovaným odpočinkem, stejně jako určité ženské aktivity – například zahradničení, tenis, nebo nakupování.

Jako děti jsou ESTJ většinou společenské, aktivní a udávají tón. Takové chování se mnohem více podporuje u kluků, než u holčiček, které ho ale projevují se stejnou intenzitou. Následkem toho ESTJ holčičky často slyší že „Takhle se děvčata nechovají“ (Ironicky, toto prohlášení je často slyšet od ESTJ rodiče.) Takové poznámky však mohou mít značný vliv na jejich budoucí vývoj „ženskosti“. Obecně berou ESTJ děti i hru jako práci, udílí rozkazy (i rodičům) a chtějí dvě věci: aby rodiče byli rodiče a chovali je podle toho a strukturu, řád, plán, který by jim někdo dal. Mohou se tomuto řádu i bránit, ale obecně oceňují a přímo spoléhají na jistotu, kterou jim dává autorita. ESTJ děti jsou zodpovědné vůči rodičům a přátelům, kteří mají „moc“, ale zároveň budou tyto autority zkoušet, aby si ověřili, že si zaslouží jejich důvěru a že se na ně mohou spolehnout. Tuhle tendenci dobře demonstruje večerní rituál ukládání k spánku: zatímco dítě bude pravděpodobně odporovat a odmlouvat, když bude čas jít do postele, bude ale velmi respektovat a oceňovat rodiče za to, že ho do postele honí pravidelně ve stejnou dobu.

Jeho chování ve školní třídě nebude jiné. Úkolem učitele je učit, být organizovaný, jít příkladem, oblékat se odpovídajícím způsobem, být rozhodný a držet se vyučovacího programu. Na takového učitele bude ESTJ student reagovat dobře a bude celkem pilným studentem, i když může být trochu upovídaný a může o věcech diskutovat. Nejraději bude mít předměty, které jsou strukturované, s praktickými, „hmatatelnými“ výsledky. Jejich akademické nadání je evidentní i na vysoké škole, i když tady mohou občas ztrácet trpělivost při příliš teoretických předmětech. Frustrují je NP profesoři (kteří na vysokých školách převládají) s přednáškami, které nemají jasnou strukturu a s materiály, které se zdaleka neomezují na konkrétní fakta.

Rodinné události a rituály jsou pro ESTJ symbolem kulturního dědictví, ať se jedná o jakoukoli „kulturu“, a proto je budou ctít, striktně dodržovat a loajálně se jim podvolovat. Jak děti tak dospělí tohoto typu se na narozeniny, rodinné sešlosti a svátky těší. A přesto i tady mohou protestovat a „brblat“ proti „povinné“ účasti, přesto by je nikdy ani nenapadlo se opravdu neúčastnit. Dokonce je může překvapit, že se jejich „brblání“ mohlo i někoho dotknout.

Dva slogany, které vystihují ESTJ vztah k práci jsou: „Co není rozbité, to nespravuj.“ a „Když něco děláš, dělej to pořádně.“ Podle obou těchto výroků se ESTJ řídí. Jejich loajalita a extrémní nasazení je postrkují nahoru po žebříčku jakékoli organizace. Peníze vynakládají přiměřeně a mají schopnost i dobře prodat svou efektivitu. Jsou výborní v budování obchodních modelů a procesů a těch se pak striktně drží a považují je za nejlepší způsob jak něco dělat. Často se pouští do nových oborů, převezmou vedení, obvykle jsou úspěšní a budují si zázemí následovníků, kteří vůdčímu ESTJ věří a nechají se jím vést.

ESTJ citlivě vnímají hierarchii. Práce je pro ně sérií úkolů, které je třeba vykonávat v rámci pravidel a regulí, které stanovil někdo vyšší v organizační hierarchii. Systém a regule považují za správné a věří, že pokud je budou dodržovat a tvrdě pracovat, systém zato bude sloužit i jim. ESTJ jsou loajální své kanceláři i celé organizaci, ale ne nevyhnutně ke každému konkrétnímu člověku v ní.

Tvrdá práce provází ESTJ celým životem. Ocenění, diplomy, zlaté hodinky a certifikáty sklízí neustále. I svůj důchod si potřebují naplánovat a zorganizovat. Až na výjimky má i stáří ESTJ svůj režim, ale může být méně striktní než za mlada.

Mezi slavné, pravděpodobně ESTJ, patří například Harry Truman se svým dobře míněným heslem „Dejte jim zabrat.“

Zpět